PROGRAM
Akademický filmový klub nově otevřen i pro veřejnost.
Filmové úterky se Staley Kubrickem
13.11.2012; 20.00hod.
Lolita
Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.
Režie: Stanley Kubrick, USA-GB, 1962; 152 min
Lolita
Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.
Režie: Stanley Kubrick, USA-GB, 1962; 152 min
20.11.2012; 20.00hod.
2001: Vesmírná odysea
Kultovní snímek, který stále připomíná spíše filmovou báseň než klasické sci-fi. Balet vesmírných lodí za zvuků vážné hudby, počátky lidstva, objevení tajemného monolitu, cesta do nekonečna, vzpoura lodního počítače. Stanley Kubrick se inspiroval povídkou Arthura C. Clarka a vytvořil nadčasové dílo, které lze číst i jako úvahu nad povahou lidské existence. V budoucnosti je nalezen tajemný monolit vysílající radiomagnetické vlny k Jupiteru. Právě k této planetě je vyslána expedice složená z pětice mužů a nejnovějšího počítače HALa 9000, který se přestane chovat tak, jak bylo očekáváno.
Režie: Stanley Kubrick, USA-GB, 1968; 141 min
2001: Vesmírná odysea
Kultovní snímek, který stále připomíná spíše filmovou báseň než klasické sci-fi. Balet vesmírných lodí za zvuků vážné hudby, počátky lidstva, objevení tajemného monolitu, cesta do nekonečna, vzpoura lodního počítače. Stanley Kubrick se inspiroval povídkou Arthura C. Clarka a vytvořil nadčasové dílo, které lze číst i jako úvahu nad povahou lidské existence. V budoucnosti je nalezen tajemný monolit vysílající radiomagnetické vlny k Jupiteru. Právě k této planetě je vyslána expedice složená z pětice mužů a nejnovějšího počítače HALa 9000, který se přestane chovat tak, jak bylo očekáváno.
Režie: Stanley Kubrick, USA-GB, 1968; 141 min
27.11.2012; 20.00hod.
Mechanický pomeranč
Adaptace bestselleru Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč (česky vyšel v nakladatelství Volvox Globator) je nepochybně nejslavnějším Kubrickovým filmem, který získal mj. Cenu newyorských filmových kritiků za režii, byl nominován na Oscara za režii, za scénář etc. Tato jakéhokoli sentimentu zbavená ironická vize moderní společnosti zítřka se stala kultovním dílem, ve Velké Británii mimochodem cenzurou zakazovaným. Malcolm McDowell v hlavní roli arogantního a brutálního, leč démonicky vitálního Alexe, plného euforické rozkoše z násilí, které spolu se svým gangem chuligánů v Londýně nedaleké budoucnosti páchá, se paradoxně stal pro celé masy mládeže přitažlivým, revoltérským hrdinou. Jak McDowell uvádí, Kubrickův humor „je velmi černý, až do krajnosti černý“, a proto i Alexova postava musela být s tímto jeho smyslem pro humor v souladu. Kubrick Alexovy násilnické činy neustále elegantně stylizuje, za pomoci vtipného použití hudby (kupříkladu Beethovenovy Deváté) odvádí naši pozornost od toho, co by se muselo jevit jako nesnesitelná dávka brutality (sekvence znásilňování), a zároveň zobrazuje Alexovy oběti jako nepříjemné lidi-karikatury, zabydlené v nevkusných pop-artových brlozích. Alex jako fantaskní postava působí na onu temnou, živelně anarchistickou stránku, která se v každém člověku ukrývá, a rozněcuje lidskou touhu po okamžitém sexuálním ukojení, po uvolnění potlačovaných pudů, po touze pomstít se zbyrokratizovanému společenskému systému, po potřebě vzrušení a dobrodružství, neomezované jakýmikoli konvenčními ohledy. Z jiného hlediska je Mechanický pomeranč ironickým podobenstvím – oproti Doktoru Divnoláskovi a 2001: Vesmírné odysseji o hodně pesimističtějším – o tom, jak se moderní člověk stává strojem s kontrolovaným myšlením a jak mohutnou agresivitu to v něm uvolňuje.
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1971; 137 min
Mechanický pomeranč
Adaptace bestselleru Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč (česky vyšel v nakladatelství Volvox Globator) je nepochybně nejslavnějším Kubrickovým filmem, který získal mj. Cenu newyorských filmových kritiků za režii, byl nominován na Oscara za režii, za scénář etc. Tato jakéhokoli sentimentu zbavená ironická vize moderní společnosti zítřka se stala kultovním dílem, ve Velké Británii mimochodem cenzurou zakazovaným. Malcolm McDowell v hlavní roli arogantního a brutálního, leč démonicky vitálního Alexe, plného euforické rozkoše z násilí, které spolu se svým gangem chuligánů v Londýně nedaleké budoucnosti páchá, se paradoxně stal pro celé masy mládeže přitažlivým, revoltérským hrdinou. Jak McDowell uvádí, Kubrickův humor „je velmi černý, až do krajnosti černý“, a proto i Alexova postava musela být s tímto jeho smyslem pro humor v souladu. Kubrick Alexovy násilnické činy neustále elegantně stylizuje, za pomoci vtipného použití hudby (kupříkladu Beethovenovy Deváté) odvádí naši pozornost od toho, co by se muselo jevit jako nesnesitelná dávka brutality (sekvence znásilňování), a zároveň zobrazuje Alexovy oběti jako nepříjemné lidi-karikatury, zabydlené v nevkusných pop-artových brlozích. Alex jako fantaskní postava působí na onu temnou, živelně anarchistickou stránku, která se v každém člověku ukrývá, a rozněcuje lidskou touhu po okamžitém sexuálním ukojení, po uvolnění potlačovaných pudů, po touze pomstít se zbyrokratizovanému společenskému systému, po potřebě vzrušení a dobrodružství, neomezované jakýmikoli konvenčními ohledy. Z jiného hlediska je Mechanický pomeranč ironickým podobenstvím – oproti Doktoru Divnoláskovi a 2001: Vesmírné odysseji o hodně pesimističtějším – o tom, jak se moderní člověk stává strojem s kontrolovaným myšlením a jak mohutnou agresivitu to v něm uvolňuje.
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1971; 137 min
04.12.2012; 20.00hod.
Barry Lyndon
Příběh bezvýznamného irského hochštaplera, kterému se podaří postoupit na vyšší místa ve společenském žebříčku jen proto, aby pak zažil tvrdý pád. Po otcově smrti žije Redmont Barry se svojí matkou ve skromných poměrech. Je zamilovaný do sestřenicem ta ho ale kvůli sňatku s anglickým důstojíkem odmítne. Když Redmond důstojníka v souboji zabije, musí ze svého rodného kraje odejít. Vydává se na cestu, která je plná dobrodružsví, ale také podvodů a falešných nadějí.
Režie: Stanley Kubrick, GB, 1975; 184 min
Barry Lyndon
Příběh bezvýznamného irského hochštaplera, kterému se podaří postoupit na vyšší místa ve společenském žebříčku jen proto, aby pak zažil tvrdý pád. Po otcově smrti žije Redmont Barry se svojí matkou ve skromných poměrech. Je zamilovaný do sestřenicem ta ho ale kvůli sňatku s anglickým důstojíkem odmítne. Když Redmond důstojníka v souboji zabije, musí ze svého rodného kraje odejít. Vydává se na cestu, která je plná dobrodružsví, ale také podvodů a falešných nadějí.
Režie: Stanley Kubrick, GB, 1975; 184 min
11.12.2012; 20.00hod.
Osvícení
Kubrickova ambiciózní adaptace psychohororu Stephena Kinga Shining přišla na více než 18 milionů dolarů a natáčení se díky režisérovu známému perfekcionismu značně protáhlo. Hlavním hrdinou je roztěkaný bývalý alkoholik, autorsky impotentní spisovatel Jack Torrance (Jack Nicholson), jenž pracuje příznačně jako pouhý úředník – správce hotelu Overlook, kde se postupně stává obětí svých halucinací. Deprese spisovatele v tvůrčí krizi se střídá s rostoucí agresivitou a šílenstvím štvaného slabocha, neschopného být ve společenské izolaci sám sebou. Torranceova psychika je postupně zcela absorbována principem úřednické "odpovědnosti" k autoritám (zaměstnavatelům): princip "povinnosti" vítězí nad schopností lásky, hrdina vidí i svou vlastní rodinu v mrazivě odcizeném labyrintu z pohledu manipulátora a halucinace ho dohánějí až k "povinnosti" vraždit. V této humorně tragické nadsázce spočívá tedy ohnisko hororu, při němž se část diváků místy nudí, část se třese hrůzou a část se výborně baví jako při kvalitní parodii – každý podle svého naturelu. Film lze totiž opravdu stejně oprávněně vnímat jako horor i jako parodii. Jack Nicholson tu "bytostně" splývá s mechanicky řízenou, iracionální psychikou tyrana, s postupnou gradací děje si však navíc dovoluje i expresívní sebeparodii: zejména ve vrcholných scénách, kdy rozběsněný šílenec pronásleduje manželku (Shelley Duvallová), na jejíž vraždu „se těší“, projevuje herec nádherně nuancovaný cit pro sebeironii a sarkasmus, jak to s jedinečným šarmem umí právě jen on. Nicholson k roli řekl, že ji pojímal jako "studii choroby muže, jehož snažení přesahuje jeho schopnosti". Ať už máme jakékoli názory na to, jak se Kubrickovi adaptace Kingovy knížky zdařila, zdá se nesporné, že pokud by hrál roli kdokoli jiný než Nicholson, Kubrick by natočil hodně odlišnou verzi. Jak řekl už počátkem sedmdesátých let Michelangelo Antonioni: "Žádný jiný herec nedokáže dát svému ledovému pohledu záblesk šílenství tak jako Nicholson".
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1980; 119 min
Osvícení
Kubrickova ambiciózní adaptace psychohororu Stephena Kinga Shining přišla na více než 18 milionů dolarů a natáčení se díky režisérovu známému perfekcionismu značně protáhlo. Hlavním hrdinou je roztěkaný bývalý alkoholik, autorsky impotentní spisovatel Jack Torrance (Jack Nicholson), jenž pracuje příznačně jako pouhý úředník – správce hotelu Overlook, kde se postupně stává obětí svých halucinací. Deprese spisovatele v tvůrčí krizi se střídá s rostoucí agresivitou a šílenstvím štvaného slabocha, neschopného být ve společenské izolaci sám sebou. Torranceova psychika je postupně zcela absorbována principem úřednické "odpovědnosti" k autoritám (zaměstnavatelům): princip "povinnosti" vítězí nad schopností lásky, hrdina vidí i svou vlastní rodinu v mrazivě odcizeném labyrintu z pohledu manipulátora a halucinace ho dohánějí až k "povinnosti" vraždit. V této humorně tragické nadsázce spočívá tedy ohnisko hororu, při němž se část diváků místy nudí, část se třese hrůzou a část se výborně baví jako při kvalitní parodii – každý podle svého naturelu. Film lze totiž opravdu stejně oprávněně vnímat jako horor i jako parodii. Jack Nicholson tu "bytostně" splývá s mechanicky řízenou, iracionální psychikou tyrana, s postupnou gradací děje si však navíc dovoluje i expresívní sebeparodii: zejména ve vrcholných scénách, kdy rozběsněný šílenec pronásleduje manželku (Shelley Duvallová), na jejíž vraždu „se těší“, projevuje herec nádherně nuancovaný cit pro sebeironii a sarkasmus, jak to s jedinečným šarmem umí právě jen on. Nicholson k roli řekl, že ji pojímal jako "studii choroby muže, jehož snažení přesahuje jeho schopnosti". Ať už máme jakékoli názory na to, jak se Kubrickovi adaptace Kingovy knížky zdařila, zdá se nesporné, že pokud by hrál roli kdokoli jiný než Nicholson, Kubrick by natočil hodně odlišnou verzi. Jak řekl už počátkem sedmdesátých let Michelangelo Antonioni: "Žádný jiný herec nedokáže dát svému ledovému pohledu záblesk šílenství tak jako Nicholson".
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1980; 119 min
18.12.2012; 20.00hod.
Stanley Kubrick: Život v obrazech
Celovečerní dokument Stanley Kubrick: Život s filmem (2001) je zatím nejobsáhlejším portrétem proslulého režiséra. Jeho režisérem a producentem byl Kubrickův švagr Jan Harlan, který měl samozřejmě přístup k jeho rozsáhlému archivu a také vlastní zkušenost z dlouholeté spolupráce. Stanley Kubrick (1928-1999) patří k nejvýše ceněným filmovým režisérům a svým dílem si vydobyl takovou míru tvůrčí svobody, o nichž se většině jeho kolegů mohlo jen zdát. Nad svými filmy uplatňoval důslednou kontrolu, včetně jejich reklamní kampaně a distribučního nasazení. Jako filmař proslul až obsesivním perfekcionismem (při němž neváhal jít daleko za rámec běžně dostupných technických prostředků) a mimořádným vizuálním cítěním. Většina z jeho třinácti celovečerních filmů znamenala ve své době událost, s napětím očekávanou nejen diváckou obcí, ale celou filmařskou komunitou. Harlanův dokument podrobně mapuje jeho život i dílo. Zachycuje nejen jeho tvorbu, již tu reprezentují podstatné úryvky z jeho filmů, ale také jeho pečlivě chráněné soukromí i neúnavnou práci při shromažďování materiálů na další (často nerealizované) projekty. Ve filmu vystupuje Kubrickova manželka Christiane (Harlanova sestra) a řada jeho spolupracovníků, herců i obdivovatelů (mj. Woody Allen, Arthur C. Clarke, Paul Mazursky, Malcolm McDowell, Jack Nicholson, Sydney Pollack, Martin Scorsese, Steven Spielberg). Původní komentář namluvil hlavní představitel jeho posledního snímku Eyes Wide Shut (1999), slavný herec Tom Cruise. Tento dokument zahajuje přehlídku šesti Kubrickových filmů.
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1980; 119 min
Stanley Kubrick: Život v obrazech
Celovečerní dokument Stanley Kubrick: Život s filmem (2001) je zatím nejobsáhlejším portrétem proslulého režiséra. Jeho režisérem a producentem byl Kubrickův švagr Jan Harlan, který měl samozřejmě přístup k jeho rozsáhlému archivu a také vlastní zkušenost z dlouholeté spolupráce. Stanley Kubrick (1928-1999) patří k nejvýše ceněným filmovým režisérům a svým dílem si vydobyl takovou míru tvůrčí svobody, o nichž se většině jeho kolegů mohlo jen zdát. Nad svými filmy uplatňoval důslednou kontrolu, včetně jejich reklamní kampaně a distribučního nasazení. Jako filmař proslul až obsesivním perfekcionismem (při němž neváhal jít daleko za rámec běžně dostupných technických prostředků) a mimořádným vizuálním cítěním. Většina z jeho třinácti celovečerních filmů znamenala ve své době událost, s napětím očekávanou nejen diváckou obcí, ale celou filmařskou komunitou. Harlanův dokument podrobně mapuje jeho život i dílo. Zachycuje nejen jeho tvorbu, již tu reprezentují podstatné úryvky z jeho filmů, ale také jeho pečlivě chráněné soukromí i neúnavnou práci při shromažďování materiálů na další (často nerealizované) projekty. Ve filmu vystupuje Kubrickova manželka Christiane (Harlanova sestra) a řada jeho spolupracovníků, herců i obdivovatelů (mj. Woody Allen, Arthur C. Clarke, Paul Mazursky, Malcolm McDowell, Jack Nicholson, Sydney Pollack, Martin Scorsese, Steven Spielberg). Původní komentář namluvil hlavní představitel jeho posledního snímku Eyes Wide Shut (1999), slavný herec Tom Cruise. Tento dokument zahajuje přehlídku šesti Kubrickových filmů.
Režie: Stanley Kubrick, USA, 1980; 119 min
