Migrace je prostorový pohyb
obyvatelstva spojený se změnou trvalého bydliště
Ostatními formami pohybu
mechanického jsou – docházka, dojížďka , dočasná či sezónní vyjížďka
Základní ot. – Kdo se přemísťuje?
Do kterého místa a odkud?
Jak početní jsou migranti?
Co je důvodem jejich migrace?
Jaké jsou důsledky prostorového pohybu pro
místo původu i nového cíle?
Rozlišujeme vnitřní migraci (uvnitř
státu)
vnější migraci
E – emigrace, vystěhování
I – imigrace, přistěhování
Objem migrace = úhrn přistěhovalých a vystěhovalých E+I
Čistá migrace = rozdíl I-E
migrační přírůstek či migrační úbytek
Migrační saldo = I-E
Stěhování
osob přes hranice státu spojené se změnou trvalého bydliště a evidované
prostřednictvím ohlašoven pobytu statistickými orgány. Takto je migrace
sledována statistickými orgány od roku 1954. Zahraniční migraci
představují ale také cizinci, registrovaní orgány Ministerstva vnitra, kteří
k nám přicházejí na základě udělení povolení k pobytu – bud trvalému,
nebo přechodnému na dlouhodobá víza (nad 90 dnů), a dále cizinci, kteří obdrží
azyl či vízum za účelem strpění.
Nový
zákon o pobytu cizinců od 1. 1. 2000, ten pobyt cizinců na našem území do určité míry zpřísnil,
což se projevilo nižším počtem přistěhovalých s povolením
k dlouhodobému pobytu v roce 2001. Podle současné metodiky sledování
migrace cizinců je přistěhovalý zařazen do databáze stěhování až v momentě,
kdy jeho délka pobytu přesáhla jeden rok.
Toto se však ukázalo jako problematické a proto to CSÚ nebude takto dělat. Zařazování budou
všichni cizinci s vízy nad 90 dnů.
Za vystěhovalého
je považován ten, kdo při odchodu z republiky odevzdá občanský průkaz.
Evidovaná
zahraniční migrace
|
Ukazatel |
1993 |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
|
Počet
přistěhovalých |
12 900 |
10 207 |
10 540 |
10 857 |
12 880 |
10 729 |
9 910 |
7 802 |
12 918 |
|
Počet
vystěhovalých |
7 424 |
265 |
541 |
728 |
805 |
1241 |
1136 |
1263 |
21 469 |
|
Saldo
stěhování |
5 476 |
9 942 |
9 999 |
10 129 |
12 075 |
9 488 |
8 774 |
6 539 |
-8 551 |
|
Objem
stěhování |
20 324 |
10 472 |
11 081 |
11 585 |
13 685 |
11 970 |
11 046 |
9 065 |
34 387 |
Přestože
v průběhu 90. let sledujeme migrační přírůstek, existují hypotézy, že
vzhledem k neúplné evidenci vystěhovalých, docházelo k úbytku i
v předchozích letech.
Odkud
přicházejí imigranti?
Rok 2000
Nejvýznamnější
imigrační proudy do České republiky (tabulka)
Z regionálního pohledu byl
v roce 2001 pro přistěhovalé ze zahraničí nejatraktivnější kraj
Středočeský (13% všech přistěhovalých), Ústecký (12%), Moravskoslezský a
Jihomoravský (oba 11%). Vzhledem ke změně metodiky poklesl význam Prahy.
Atraktivnost jednotlivých krajů je diferencována podle zemí původu, např.
přistěhovalí s vietnamským občanstvím směřovali v roce 2001 ve
značné části do Karlovarského a Ústeckého kraje, což úzce souviselo se
silným zastoupením a působností této menšiny v daném regionu. U dalších
menšin to nebylo tak zřetelné. Přistěhovalí ze Slovenska či Polska dávali
přednost geografické blízkosti v pohraničí.
Nově
jsou do roku 2001 do statistiky migrace zahrnovány osoby, kterým byl udělen
azyl, jejich podíl je však velmi nízký, v roce 2001 jich bylo
z více než 18 tis. žádostí uděleno pouze 83.
Žadatelé o politický azyl
v ČR (graf)
V charakteru
migrace stále více převládají dočasné, především pracovní pobyty cizinců.
Mnozí z migrantů s vízy k pobytu nad 90 dnů si zde dobu pobytu
několikrát prodlužují, často zde mají jen přechodné bydliště a délku pobytu
nelze ze statistických údajů zjistit. Podle jejich aktivit na našem území je
lze rozdělit do tří hlavních typů:
a)
pracovníci převážně
v dělnických a málo kvalifikovaných profesích (ze zemí býv. Sov. Svazu,
Polska a Balkánu, jsou mezi nimi často
lidé kvalifikovaní se středoškolským i vysokoškolským vzděláním
b)
obchodníci a podnikatelé,
většinou z asijských zemí, a to z Vietnamu, Thajska, Pákistánu a Číny
c)
imigranti z vyspělých
zemí, většinou vysoce kvalifikovaní,
s vyšším vzděláním, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve vedení
různých firem, jako poradci, podnikatelé nebo ve vzdělávací sféře
Obtížně
lze kvantifikovat rozsah déletrvajících nelegálních pobytů. Převážně jde
o osoby ze zemí bývalého vých. bloku, jižní a jihovýchodní Asie. Odhaduje se,
že jde až o 100 tis. pracovníků, hlavně ve stavebnictví..
Kromě
zaměstnávání těchto nelegálních pracovníků slouží ČR jako tranzitní země pro
cizince, kteří se snaží přejít nelegálně přes hranice do zemí EU.
V roce 2000 bylo zjištěno ve směru z ČR více než 28 tis.
nelegálních přechodů cizinců.
Objem vnitřní migrace se od druhé poloviny 90. let pohybuje na relativně stabilní úrovni kolem 200
tis. obyv.
Nejčastějšími důvody jsou bytové (30%), změna zaměstnání
(6%) a uzavření sňatku (15%).
Odráží regionální rozdíly v živ. podm.
Období 90. let – pokles objemu vnitřního stěhování
Hlavní imigrační oblast je Středočeský kraj – více
než 60% přistěhovalých je z Prahy. Takové suburbanizační tendence
jsou patrné i v dalších velkých městech, zejména v Brně. To potvrzuje
i nejvyšší úbytky obyvatel migrací právě v městských regionech. Důvodem
jsou hlavně špatné bytové podmínky ve velkých městech.
Dalším trendem migračního vývoje je pokračující vylid+nování
špatně dostupných malých sídel, vzdálených od ekonomických center, která se
i v 90. letech mění na sídla s rekreační funkcí. Rekreační objekty
v nich slouží jako druhé bydlení pro určité vrstvy městského obyvatelstva
(zejména důch. věku), které zde přechodně žije část roku.
Naopak některé dřívější rekreační objekty blízko
ekonomických center či dobře dostupné se vrátily k funkci trvalého
bydlení.