Roditelky národů. Z problematiky české a slovenské ženské literární tvorby 2. poloviny 19. století.

České a slovenské spisovatelky 2. poloviny 19. století zaujímají v dějinách obou kultur mimořádné místo. V literatuře 19. století totiž patří ke skupině národních klasiků, již se aktivně podíleli na procesech obrození obou národů. Přestože Boženě Němcové, Karolíně Světlé, Teréze Novákové, Terezii Vansové a Eleně Maróthy-Šoltésové odborná literatura věnovala mnoho místa (v případě Němcové lze dokonce hovořit o svérázné hypertrofii výzkumu1), české a slovenské literární vědě dosud schází širší reflexe věnovaná kategorii ženského psaní, která by umožnila zachytit specifiku jejich tvorby v rodovém (genderovém) kontextu. Proto cílem této knihy bude nové čtení některých děl těchto nejvýznamnějších českých a slovenských autorek 19. století při využití badatelských výdobytků feministické literární kritiky a rodových studií. Druhým cílem bude výzkum společenských a kulturních dimenzí existence žen v obou literaturách, které v průběhu 19. století byly z větší míry determinovány procesy českého a slovenského národního obrození (z úvodu autora).

Kniha Marcina Filipowicze,(...) Roditelky národů si zaslouží mimořádnou pozornost. Je totiž velmi zdařilým pokusem o oživení zájmu o českou a slovenskou prózu druhé poloviny 19. století, které autorkami byly - ženy. Tuto pózu dnes zdánlivě nezajímavou a čtenářský snad i skutečně fádní, oživil autor brilantní analýzou, ve které zdařilým způsobem uplatnil postupy feministické kritiky a v důsledku vpravdě tvůrčího využití této metodologie dosáhl pozoruhodných výsledků (z recenze dr hab. Jacka Balucha, prof. UJ).

Publikace je dostupná v nakladatelství Gaudeamus.